Covid nás má pod kontrolou (klid…)

Já vám mám takovou radost! Vždyk od našeho státu brzy dostanu (přímo do schránky) pět ROUŠKEK. A ještě k tomu respirátor! Zadara.  Který senior by se nezaradoval… Na dva dny mám tedy vystaráno.

A teď už seriozně. Incidence (tedy výskyt – daný přenosem z člověka na člověka) ostře stoupá, což museli hygienici předpokládat již pár měsíců. To je spíš perlička. Hlavní problém našich odborníků na epidemie spatřuji v tom, že se jaksi nemají k tomu, aby autoritativně a pevnou rukou konečně vysvětlili obyvatelstvu JAK ochranu dýchacích otvorů účinně provádět! Zatím jen stále slyším zoufalé volání po nutnosti nošení roušek a apel na odpovědnost každého z nás. RRR se stává mantrou. Škoda jen, že přes léto a dovolené byly v módě mantry úplně jiné…

Za dané situace musím souhlasit s logikou OCHRANY – své i svého okolí. Dosavadní způsob používání roušek s ochranou, bohužel, nemá prakticky NIC společného. Naši hygienici by nám měli denně (již několik měsíců), například místo idiotských a nebezpečných reklam na toxické léky a pochutiny, vysvětlovat toto: Aby každého z vás a kohokoliv ve vaší blízkosti rouška ochránila, je NUTNÉ ji správně používat. Zde jsou základní pravidla:

Jakákoliv mechanická ochrana musí pevně přiléhat k obličeji (u běžných roušek takřka nemožné!). Nesmí z ní vykukovat nos! Odpusťte, prosím, ale to je jako kdybychom si ochranu proti početí navlékali na prst. Na roušku se nesmí sahat! Pouze na gumičku. Účinnost (tedy smysl) celulózové roušky je maximálně dvě hodiny, spíš v praxi méně. Pak se naopak stává epidemiologicky nebezpečnou! Takový člověk si kolem své hlavy vytvoří doslova neviditelný mrak svých virů, s kterými se pohybuje mezi lidmi s vědomím, že takto zamaskovaný je vzorem sterility a svědomitosti. Jak tragikomické. Takže nejdéle po dvou hodinách je takové roušky nutno se zbavit. Ale ne tak, že si ji strčíte do kapsy, abyste ji mohli v případě „potřeby“ opět nasadit. Zabalenou do igelitu ji odložit do speciálních boxíků, kterých jsem si do dnes nikde nevšiml. Proč všude nejsou?

Ohledně respirátorů druhé třídy. Ty mohou být funkční o několik hodin déle. Pak opět likvidace. Bavlněné nebo jiné textilní roušky je možno vyvařovat a opětovně na cca dvě hodiny používat. Dříve tak nedostatkové respirátory 3. kategorie jsou pouze pro ochranu nositele. Skrze jejich průduchy volně vydechujeme vzduch do okolí. V rámci prevence šíření virů jsou však bezcenné.

Dále by na každém rohu měli být sterilní roušky k dispozici ZDARMA! Akce pět roušek každému nad šedesát má jediný skutečný smysl: Přivýdělek České poště. Skutečná POMOC by byla – roušky VŠUDE ZDARMA, navíc s textem, JAK je smysluplně používat. Ale co můžeme chtít od státu, který nedokáže dlouhá desetiletí dokončit opravy dálnice mezi svými největšími městy a kde se běžně srážejí vlaky? Kde vládne napříč všemi stranami a resorty jediný zájem: KŠEFT.

Přenos viru je velmi ztížen tím, že se prostě k sobě nebudeme přibližovat. To ovšem dost „bolí“ a v praxi těžko představitelné. Pokusy o jakousi izolaci (bary jen do půl noci, roušky je pod střechou, atd.) jsou sice lepší než nic ale z pohledu virů jsou to hra na boj s nimi. Konec konců ani skutečná izolace nemusí být 100% účinná, vzhledem k prokázanému faktu, že tělo si dokáže virus (jakýkoliv) samo syntetizovat. Tento biologický jev patří do oblasti hluboké psychosomatiky a není vhodno jej zde podrobněji vysvětlovat. Zkratkou – je-li představivost živená strachem dlouhodobá a intenzivní – stane se… Zde bych rád připomněl (za všechny podobné státy) Turkmenistán, kde již na jaře bylo autoritářsky zakázáno věnovat koronaviru jakoukoliv pozornost. A protože jsem zatím nezaslechl žádnou agenturní zprávu o selhání takového přístupu, odvozuji, že je tam klid a život běží sejným způsobem jako před koronavirem. Neumím si představit, že by to nebyla skvělá zpráva a tučné sousto pro provládní média – kdyby to bylo naopak…. Jde o zásadní duchovní princip. Takové „nesmysly“ však nemají v technicky rozvinuté a civilizované společnosti místo.

Primárně věnovat, ba napřít pozornost – systémově i osobně, na správně fungující IMUNITU, by ovšem smysl mělo i v takto rozvinuté společnosti, nemyslíte? To se také nějak neděje. Skuteční odborníci v této klíčové otázce nejsou připouštěni ke slovu, nejsou povoláváni do koordinačních odborných týmů a tak mohou pouze plkat (tak jako i já) na „pochybných“ sociálních sítích a pokoutných pololegálních sdruženích. Řeknu vám jeden postřeh ze života: Ti, jež nemají žádné výsledky, se bojí těch, kteří výsledky prokazatelně mají! A také proto stojí u kormidla zpravidla lidé, jejich odbornost a kompetence je pouze na papíře.

Dalším (pro s byznysem spojenými odborníky) velmi nepříjemným tématem je případná léčba či zvládání těžkých případů covidové (ale mnohé jiné) infekce. Vyzkoušená a účinná léčba tu je! Leč opět – vykázána na periferii vědeckého zájmu a klinické praxe. Jen letmo: Dobře zvolená homeopatika, autopatie s pomocí vaření infekčního vzorku, kvalitní peroxid vodíku, MMS, CDS2 – tedy naprosto neškodné superoxydanty, Hydrochloquine a řada speciálních bylinných směsí. Stačí se jen o tyto věci zajímat. Remdesivirová „senzace“ jako by se také vytratila z pozornosti lačnících novinářů…
  
Testy. Nic proti diagnostice. Doufejme jen, že jsou opravdu spolehlivé. Podle mých naivních představ by měly být plně hrazeny zdravotními pojišťovnami a jejich provozovatelé umravněni vzhledem k cenám. To by si jistě VZP ohlídala… Ale i negativní výsledek může být již druhý den bezcenným papírkem… Jedině opakované (třeba po týdnu) testy by měly jakýsi epidemiologický smysl. V praxi však nemožné z kapacitních důvodů. V této souvislosti musím konstatovat jednu zásadní věc: Politické i zdravotnické složky (ne jen u nás) vynakládají obrovskou energii i finanční prostředky – ale ne zcela správným směrem! A to je dost problém. Takže s přibývající incidencí a virulencí Kvidu 19 se jednou zákonitě oboje vyčerpá a nastane kolaps. Pokud se tedy nezmění NASMĚROVÁNÍ! A to se jistě samo od sebe změnit nemůže. Vždyť naši kormidelníci mají pocit, že vědí, co dělají a že si u kormidla počínají dobře. Za vše může ten blbej, neposlušnej virus….

Krátce (ale přece) k chystaným vakcínám: Že primárně jde o šílené dostihy hnané superzisky je evidentní. Toto téma bych nepodceňoval. NEJSEM zastáncem očkování obecně. Zde ale vidím velké nebezpečí pro jednotlivce a tím i populaci. Horečně připravované anticovidové (prý velmi chytré) vakcíny fungující na inkorporaci klíčového řetězce RNA, jsou EXPERIMENTEM! Výrobci nebudou schopni zaručit zhola NIC. Nechci nikoho od očkování odrazovat, jen vyjadřuji své obavy. Navíc upozorňuji na jednu konkrétní situaci, která velmi pravděpodobně velmi brzy nastane. Všem budou lékaři nabízet (aspoň) očkování proti chřipce – dokud nebudou mít v ordinacích anticovidovou vakcínu. Varuji všechny. Po aplikaci chřipkové vakcíny nastane ve vašem těle toto:  Imunitní systém po falešné informaci o infikací chřipky začne intenzivně zbrojit proti minulému typu chřipkového viru. Pokud nějaký skutečně přijde a zásadně nezmění své identifikační geny, bude takový člověk skutečně proti chřipce zásadně vyzbrojen a ona pak bude mít slabý nebo žádný průběh. Souběžně však dojde k vyčerpání imunitní energie vzhledem k aktuální Kvidové infekci. Takže je logické, že koronavirus bude mít volné pole působnosti a jen na jeho programu bude záležet, jak kdo dopadne. A jeho kontrola nad námi se jen upevní. A to nemluvím o vedlejších účincích na centrální nervovou soustavu díky spoustě nebezpečných nanočástic (rtuť, hliník, atd), jež ovlivňují mozkové neurony svojí informační povahou (nikoliv toxikologickou, jak zdůrazňují výrobci vakcín). Opět tedy malá ukázka napření energie nesprávným směrem…. Ten správný, je dle mého názoru IMUNITA a mysl trvale naladěná na zdraví. Mchd, podprahově působící podvědomý program každého očkovaného je v podstatě: Nevěřím své imunitě a bojím se nejhoršího průběhu nemoci. Proto deleguji odpovědnost za své zdraví farmaceutickým firmám, které jistě vědí, co dělají… (tak, prosím, prosím, račte si postupovat, na všechny se dostane).

K trasování. Funguje čím dál méně a čím dál více ztrácí smysl. Navíc ne všechna KHS (Krajské hygienické služby) se na tomto systému podílejí.

Virulence. Velmi důležité vlastnost virových kmenů. Jde o nebezpečnost daných virů, jejich agresivita vůči hostiteli, čím je dána závažnost průběhu infekce. Každý epidemiolog dobře ví, že s incidencí virulence stoupá. Viru se daří a nabírá na síle. To není dobrá zpráva. Proto vlastně tento text smolím. Opakuji: Jediné, co má nyní smysl, je nasměrování psychiky + racionální chování. Posilování imunity (v zimním období nezapomínat na chybějící D3 vitamín – klid 4 -5 tisíc jednotek denně u dospělého), občas Oscillococinum a možno se dozvědět o spoustě jiných přírodních a pozitivně informačních prostředcích podporujících obranyschopnost a její akceschopnost. Např. homeopatické Ferrum phosphoricum 9 – nebol-li Schusslerova tkáňová sůl č. 3) Imunitu lze těmito způsoby vyladit tak, že se přímo „těší“ na jakéhokoliv mikrovetřelce, aby se na něj dokonale připravena mohla vrhnout…virulenci je třeba postavit silnou, akční imunitu! Není to jasné?

Ještě k příznakům. Zde je to velkou hádankou i pro mne. Odborníci – kormidelníci si pravděpodobně takové hádanky nepřipouštějí… Z mých pozorování plyne, že tento koronavirus má nezvykle vysokou inteligenci. Jedna z jeho fint je zatím neprobádaná variabilita příznaků. Od nuly až po smrt. A to mluvím jen o příznacích akutních. Je otázkou (byť dost nepříjemnou), jaké dědictví v nás do budoucna může zanechat… Obecně se má za to, že jde o respirační symptomatiku. Já pozoruji čím dál více symptomy neurologické (brnění, špatná koordinace pohybu, točení hlavy…) a psychiatrické („nejsem to já“, poruchy nálady a spánku až deprese). Také žaludečně střevní potíže je možno pozorovat u covid pozitivních lidí. Dále mám soukromé podezření, že v rámci inteligence Kvidu 19 je i jeho schopnost spolupracovat s jinými mikroorganismy v našem těle. Lidé posledního cca půl roku stonají zkrátka „jinak“ a praktik s otevřenýma očima může pozorovat příznaky a jejich soubory (syndromy), které v životě neviděl a nikde o nich nečetl… Buďto covid dle nějakých zakódovaných pravidel kooperuje s jinými svými soudruhy, nebo je sám o sobě vybaven neobvyklou variabilitou afinity k jednotlivým tkáním a buňkám. Skoro jisté je, že se velmi zajímá o náš nervový systém. Ona vypozorovaná porucha chuti a čichu je v podstatě neurologická – týká se jemných senzitivních nervových zakončení ve sliznici úst a nosohltanu. A věřte nebo ne, jsem si téměř jistý, první ani ne tak symptom, jako spíš subjektivní pocit je změna nálady. A ten může přijít náhle. A usadit se u nás na dlouhé měsíce, ne-li napořád… mnoho lidí mi takto referovalo.

Inu, neveselé čtení, neveselá doba… stejně si ale myslím, že virus (a obecně mikrosvět) „pracuje“ vždy na naši podvědomou zakázku….  A tak nás vlastně – na úrovni jednotlivce i lidstva, školí. Zkusme mu tedy naslouchat a porozumět jeho poselství. Braňme se, jak umíme! Ale buďme zároveň otevření dialogu. Zachovejme si RESPEKT k sobě, ale i POKORU před virem. Přijměte osobní odpovědnost za své zdraví i život. Nečekejte, že to za nás někdo udělá. Buďte srdnatí i srdeční. Buďte v rovnovážném stavu se svými ideály i hmotnou realitou.

Přeji všem správné rozhodování, optimizmus a trochu štěstí (či Boží Milosti) navíc. To si všichni zasloužíme!
                                                
MUDr. Tomáš Lebenhart