Smutný případ z dnešního dnes

Smutný, poučný a TAK častý – že jeden neví, zda se má rozzuřit nebo zaplakat… Posuďte sami.
Asi 2,5 letý chlapec z Jižní Moravy. Mohl to být zdatný moravský synek, samá baba a legrace. Tož možná jednou aj bude…  Dětství a start do života mu vzali ti, kteří 6 let studovali, jak rozumět dítěti, jeho imunitě a dělat všechno, co se naučili k jeho prospěchu a zdravému,  šťastnému životu. Nebudu se rozepisovat v odborných detailech, omezím se na podstatné body, které každý pochopí na první dobrou.

Porod byl vyvoláván, protože nastal porodníky vypočítaný termín. Většinou, pokud nehrozí vážné zdravotní riziko (nehrozilo) je to zásadní chyba. Porodníci ani pediatři se neuvědomují, že porod je akce dítěte. Ono je ještě propojeno s vyšší inteligencí a ví, kdy přesně má přijít na tento svět. Má to sjednáno s energií hvězd a řídí se nikoliv Chronosem, nýbrž Kairosem (čas vhodný pro něco…). Takové voloviny se ale v ryze materialisticky pojaté vědecké medicíně neučí. Ví to ale každý divoce žijící člověk , ať již v Amazonii, centrální Africe, domorodé Austrálii či Indonésii, Filipínách, Tibetu a dalších necivilizovaných zemích. Následkem této zběsilé akce měl novorozenec mimo jiných ne tak významných poruch poporodní apnoe, čili zástavu dechu. Netrvala naštěstí dlouho. Doma pak po asi dvou týdnech nastala vážná, život ohrožující apnoe (bezdeší) ve spánku. Dítě zachránili a začalo být sledováno dětskými neurology a pneumology. Dále se rozvíjely některé varující zažívací a emoční potíže. Jednoznačně problémové a z hlediska očkování vysoce rizikové dítě. Přesto pediatr chtěl očkovat Hexavakcínou (6 vážých potenciálně smrtelných nemocí v jediné dávce _ z nichže jen některé jsou tzv. dětské. Je tam též tetanus, dětská obrna nebo hepatitida B. – a to ve dvou měsících věku! Matka usmlouvala toto nebezpečné očkování na věk šesti alespoň měsíců a musela podepsat tzv. revers.

Kdybych já byl na místě onoho pediatra, zakázal bych jakékoliv očkování a po roce bychom o některých, jako např. o tetanu, mohli s rodiči diskutovat a hlavně by případně byla aplikována pod homeopatickpu ochranou centrálního nervového systému a byla by rovněž podávána homeopatická detoxikace od tzv. adjuvans, tedy nebezpečných, vysoce škodlivých toxinech v nanokvantech. A ted již jen bodově, co následovalo:

Od druhého dne očkování, hlasitý několik dní trvající pláč s malými přestávkami díky úplnému vyčerpání a krátkému spánku. Miminko se chytalo za hlavičku a někdy jí bouchlo do podložky nebo i zdi. Rodiče byli zděšení a nevěděli, co se děje. Pediatr je ujistil, že je to běžná neškodná reakce na očkování a že to brzy přejde. Ve skutečnosti jsou to projevy postvakcinační encefalitidy, tedy zánětem mozku způsobený očkováním doprovázený silnou trvalou bolestí hlavy. Patrně i dospělý, bez utišujících léků, by řval a tloukl hlavou o stěnu… Akutní stav během týdnů ustoupil, ale zůstala nápadná změna chování a povahy chlapečka. Přestal se usmívat (od té dobu už se nikdy neusmál), začal být mrzutý a poději i agresivní. Začal být také velmi neklidný a u ničeho nevydržel delší dobu. Stal se skutečnou starostí nešťastných rodičů. Nikdy z lékařů nic neporadil.

Následovala DALŠÍ HEXAVAKCÍNA, aby se dodržel očkovací kalendář. Po druhé injekci došlo ke zhoršení všech popisovaných příznaků a zastavil se psychomotorický vývoj. Uplně v pohodě následovala 3. dávka!! To mu bylo již přes rok. Po ní zvýšení agresivity a přestal zcela mluvit. Dnes ze sebe vydává jen zvuky – ne příjemné.

Dostal speciální homeopatické léky a přijedou na kontrolu na 4 měsíce. Doufám, že se z chlapce během let stane zdravé, normální dítě. Jde o spíše lehčí očkovací postižení. Ještě je zde duchovní pohled: Rodiče se zdravotníky svorně dají děcku celoživotní podvědomou informaci: Nevěříme v tvou imunitu, proto je nutné… dost blbý.
   Komentář: Pediatr ve spolupráci s dětským neurologem by měl vytipovat rizikové děti a CHRÁNIT je před očkovacím šílenstvím a naplňovat tak Podstatnou část Hippokratovy přísahy – NEŠKOĎTE SVÝM NEMOCNÝM! To se v rámci vědecké medicíny neděje. Zde panuje naprostá lhostejnost (a neznalost).

Do roka života není žádný zdravotní ani jiný důvod dítě na cokoliv očkovat! Po roce možno očkovat jen uvážlivě a jen děti, které nevykazují žádná imunitní a neurologická rizika, neboť zde jede především o mozek a imunitu. Nikdy ne kolem měsíčního úplňku a vždy s informační (homeopatickou, autopatickou nebo izopatickou ochranou! Dítě musí být v den očkování naprosto fit. Tělesně i psychicky. Jinak odklad. Rozhoduje rodič! Ne lékař. Nemusí NIC podepisovat, jen to lékaři oznámí. Tak jako lékař žádnému rodiči nepodepíše, že očkování, které bude aplikovat, dítě vážně nepoškodí a NIKDY za to nepřevezme osobní odpovědnost. Ani, firma, ani stát. NIKDO. LHOSTEJNOST.

Nyní máme co do činění s mnohem nebezpečnějším očkováním. Je to můj soukromý názor. Nic netvrdím. Prosím vás jen: Mějte oči otevřeny a buďte stateční. To, co jsem popsal je sice rodinná tragédie, ale viděl jsem – a to mockrát mnohem horší stavy. Naopak spousta neočkovaných dětí (někteří jsou již dospělí) bez jediné výjimky, o které bych věděl, si vedou dobře, nepotřebují lékaře a jsou velmi produchovněli, veselí a kreativní. Zkrátka normální….

MUDr. Tomáš Lebenhart