REVMATICKÁ ARTRITIDA

/JAK MNE ANTIPARAZITIKA POSTAVILA OPĚT NA NOHY/

Kauza paní D. F.

8. 8. 2013

 

 

Červen 2013

Když mi zhruba před 4 roky „z ničehož nic" ochrnula noha, a po týdnu se k ní neuvážlivě přidala i druhá, vůbec jsem netušila, že tímto se mi mění můj dosavadní příjemný a poklidný život.

S nefunkčními končetinami mne odvezli do nemocnice. Čekala jsem, že mi lékař předepíše nějaké léky a pojedu hned domů. Ale soucitné pohledy lékařů a zdravotnického personálu napovídali, že to nebude tak jednoduché.

Týden mne ponechali ležet a mimo jiných testů provedli i lumbální punkci, neboť padlo podezření na RS. Diagnóza se nepotvrdila, a tak mne poslali domů.

Ale nohy se umoudřit nechtěly, naopak. Přidaly se trávicí a dýchací obtíže, nedostatek slz a slin, začala jsem trpět obrovskými bolestmi hlavy, nemohla jsem přemýšlet, soustředit se, dívat se na televizi, číst. Pak už byl problém i s někým mluvit nebo se zasmát...okamžitě následoval takový prapodivný záchvat hrůzy, děsu a tlaku v hlavě, že jsem musela zůstat ležet bez hnutí se zavřenýma očima i několik hodin. Přes den jsem kvůli celkové slabosti nebyla schopna jakéhokoliv pohybu. Dopravit se bez cizí pomoci na toaletu nepřicházelo vůbec v úvahu. I tak to byla pro organismus taková zátěž, že jsem byla vždy na pokraji zoufalství.

Můj život, který před tím překypoval aktivitami, se najednou smrskl na přání přežít další den a noc. Dny jsem trávila v polosedě, jinak jsem se dusila, se sklenicí vody v jedné ruce a studeným obkladem v druhé, s ústy a jazykem rozpraskanými do krve od nedostatku slin, hlavou rozpálenou jako plotýnka. Kolikrát mi blesklo hlavou, jak by mi bylo dobře v pěkně vypolstrované chladné truhle...

V tomto stavu jsem musela absolvovat nespočet vyšetření, která vždy jenom ukázala, že uvažovaná diagnóza opět není potvrzena. Je pravda, že jsem někdy vyslechla takové diagnózy, které by jinému způsobily bezesnou noc. Naštěstí se žádná nepotvrdila. Na obranu zdravotnictví musím říci, že všichni lékaři, se kterými jsem na svých ,,cestách za zdravím" setkala, byli velmi vstřícní, a snažili se mi všemocně pomoci. Posílali mne ke všem možným a nemožným specialistům, někteří dokonce zavolali i jiným lékařům, konzultovali můj stav a následně mne k nim odeslali. A tak jsem se dostala i do Revmatologického ústavu.

 

 

V tomto zařízení se shromažďují pacienti různého věku, trpícími příznaky, které na pohled spolu nesouvisí. Zkušený revmatolog ale pozná, že může jít o systémové onemocnění, jako je lupus, revmatoidní artritida, systémová sklerodermie, Sj"ogrenův syndrom apod. Tyto diagnózy mají společný základ v autoimunitě a příčina onemocnění bývá neznámá. Nemoci jsou neléčitelné, podávají se kortikoidy, v některých případech je nasazena biologická léčba.

Jsem nesmírně vděčná, že jsem mohla měsíc v tomto zařízení pobýt. Zjistila jsem, jaká je prognóza mého onemocnění, jaké jsou možnosti léčby. Viděla jsem v reálu, co mne čeká, pokud se se svým onemocněním smířím, pokud začnu pasivně užívat kortikoidy nebo antimalarika a čekat, co se k mému již i tak bezútěšnému stavu ještě přidá. Zjistila jsem, že pokud nevezmu osud do svých rukou, nikdo mi nepomůže.

Vzpomněla jsem si na roztok pana J. H., o jehož pozitivních účincích na organismus jsem kdysi četla. Četla jsem samozřejmě i varovné hlasy, ale co se mi mohlo stát ještě horšího. Začala jsem užívat minidávky a postupně navyšovat. Během několika měsíců začala mizet ta nejhorší únava a bolesti. Byla jsem schopna přečíst na netu i několik článků...a samozřejmě v článcích od paní Ing. Hany Bláhové jsem se „našla". Začala jsem si postupně dávat dohromady příznaky, které předcházely mému onemocnění (svědění kůže, pocení v noci, zapomnětlivost....). Ale každý vám řekne, prosím tě, to já mám taky....to je věkem, to je normální. Ale normální to nebylo a není.

Paní Bláhová mi doporučila postupně několikery informační preparáty, a delší kúru s několika antihelmintiky.

Musela jsem projít několika antiparazitními kúrami, ale od kontroly ke kontrole se můj zdravotní stav lepšil a lepšil, bolesti kloubů se mírnily. Rameno, které mělo rozsah pohybu pouze do třiceti stupňů, se přes noc umoudřilo. V euforii, že mohu po dvou letech hýbat rukou, jsem si ráno od radosti vyhodila žebro. Začala jsem zase chodit, komunikovat s lidmi, pracovat na počítači, číst, přemýšlet a smát se.

Takže vážené kapacity, v úctě k vám všem, jestli je toto placebo efekt, používejte jej také!!!! Účel světí prostředky. Dávejte také pilulky, po kterých lidé pookřejí, po kterých začnou zase žít a nebudou muset živořit.....

Lidé mne zastavují a ptají se: jak jste to udělala, že už nemáte berle?

F. D.

 

Komentář: Vážení, jistě jste už sami poznali, že hlavními pachateli vážných zdravotních problémů mé kolegyně byla filária, plasmodia, a cysty tasemnic. Kromě toho i nějaké viry a bakterie.

 

SVATÁ PĚTICE  REVMATICKÝCH ARTRITID:

nerozpoznané borrelie - nenajdou je ani z odebrané krve

nerozpoznané chlamydie - totéž

nerozpoznané viry, hlavně EBV - totéž

nehledaná a pro naše dr. naprosto neznámá filária

nehledaná a pro naše dr. naprosto neznámá plasmodia 

 

Klienti, kteří dostanou diagnózu R. A. , mají buď všechny tyto patogeny, nebo jejich různé kombinace, přičemž parazitární dominují. Jakmile od lékaře uslyšíte, že máte autoimunitní chorobu a ta se nedá léčit, a navrhuje kortikoidy nebo biologickou léčbu, vezměte nohy na ramena a utečte, nechcete-li se trápit roky bez konečného vyléčení. Takových lidí, co vsadili na lékaře, a trpělivě se roky trápí, těch už jsem viděla. V lepším případě je situace pořád stejná, jakž takž snesitelná, ale dobrá není. Nějak se naučíte se svými potížemi žít. V horším případě se i přes klasické léky pomalu plíživě zhoršujete. Buďte si jisti, že tam, kde je údajná ,,autoimunita", je i některý parazit, a lékař vám není schopen pomoci. Správné léky nemá, ani je neumí nebo dokonce nesmí používat.   

Každého volba. HB