Radost

Radost, radost, radost. Kdyby se tak mohla psát na recept a na něj pak někde nafasovat… Radost je základní a přirozený pocit živého tvora. Stačí pozorovat koťata, štěňata i jiné tvorečky včetně malých dětí. Radost měl náš stvořitel a předal nám ji. Základní tvůrčí síla je Láska. A radost je její nedílná součást.
My, civilizovaní lidé jsme si odvykli spontánní radosti. Neumíme se většinou upřímně radovat z každé maličkosti, z obyčejných věcí. Jižní národy to umějí. Stačí si všímat, s jakou chutí jedí, s jakou láskou připravují pokrmy a jak se na to vše těší. Jak své jídlo vychutnávají, hlasitě ho chválí a nikam nespěchají. V tomto vynikají Italové, ale i Francouzi, Španělé, Portugalci, Turci…

Na Maltě jsem s radostným vzrušením pozoroval místní lidi, kteří v sobotu večer u moře grilovali čerstvě ulovené ryby a uzeniny, připravovali zeleninové saláty a pili víno. Hrálo se na kytary, zpívalo, tančilo a povídalo a povídalo. Nešlo o žádnou slavnost či svatební veselí, byla prostě sobota. Podobné scény jsem viděl na řeckých ostrovech, ve Španělsku i na Balkáně. Lidé ve v severnějších oblastech, ale také ve větších městech obyčejnou radost ze života odepírají. Nemají na ni čas, klid, skoro se až za takové projevy stydí.

Jako dítě jsem se pořád na něco těšil. Měl jsem takový svůj systém. Byly malé věci a velké věci, na které jsem se těšil. Nikdy nebylo prázdno. Mezi ty malé věci patřila má oblíbená jídla, mezi ty velké výlety a samozřejmě prázdniny. Tento zvyk jsem si uchovával v mírnější formě i do dospělého věku. Těšit se je dobré. Dává vám to radost. Později jsem se naučil radovat se stále. Ze všeho. A doporučuji to všem.

Radujte se z dobrého jídla, z dobrých lidí, z přírody kolem vás, z počasí (i třeba z deště…). Uvědomte si, že vše, co se děje, je v pořádku. To je základní zákon života. Naučte se (pokud tak již nečiníte) přát sobě i ostatním to nejlepší a radovat se s úspěchů druhých. Sdílet radost. To je také důležité. Radost přináší do vašeho života světlo. Pokud se radujete, nemůžete onemocnět! Pokud jste nemocni a přesto se dokážete radovat, máte velkou šanci se uzdravit! Je dostatečně známo, že vítěznému vojsku se po bitvě hojí rány rychleji než poraženému. Totéž platí u sportovců. Radost je lék i prevence. Užívejte ji pravidelně, pokud možno pořád a vězte, že to není nepatřičné.

Hrajte si. O dětech se říká, že kdo si hraje, nezlobí. Já říkám o nás, dospělých, že kdo si hraje, nemarodí.

Takový přístup k životu ovšem vyžaduje dostatek lásky k sobě a k životu a opuštění navyklých zvyků a jistot. To jistě není jednoduchá věc. Navíc počítejte s tím, že vám okolí moc fandit nebude.

Představte si tři kamarády, alkoholiky, kteří spolu léta vesele popíjejí, když se jim rozpadly rodiny. Jeden z nich sebere dostatek vůle a jde se léčit s úmyslem dát dohromady svůj život. Myslíte, že mu ti dva přejí? Naopak snaží se ho přemlouvat, aby je neopouštěl…

Velice důležitá věc, která s radostí ze života úzce souvisí, je i strategie vítěze. Nutno si uvědomit, že každý si svou realitu aktivně tvoří svými mentálními obrazy. Strach je vlastně sestava negativních myšlenkových obrazů. Prostě vidíte, jak to nedopadne, jak budete trpět. Pak samozřejmě směřujete k tomu, co si takto malujete. Ve Starém Zákoně, v knize Jobově se praví: "Čeho jsem se nejvíce obával, právě se stalo." Tak to prostě je. Je tedy na každém člověku, jaké obrazy jeho mysl bude vytvářet, a tedy jakou skutečnost bude do svého života přitahovat. Pokud jste nemocní, myslete jako byste byli již zdraví! Představujte si živě zdravé tělo, orgán, mysl. Představujete si, jak jste plni energie a dobré nálady, jak přímo sršíte zdravím. Víra zde nestačí. Víra, o které mluvil Kristus je vlastně přesvědčením. Vy musíte VĚDĚT, že budete zdraví. A měli byste se chovat, jako by to už tak bylo.

Kazašský léčitel Norbekov tvrdí, že k uzdravení stačí pouhé dvě věci: Narovnat záda (postoj vítěze) a úsměv (radost). Pak se dějí věci…

Znovu opakuji: Vše bude tak, jak v to uvěříte. ("Dle vaší víry se vám staň."). Neplatí to je v otázkách zdraví, platí to ve všech oblastech vašeho života. Kdo je chudý a stále si na svou chudobu stěžuje, nikdy nezbohatne. Pokud se bude považovat za bohatého, postupně se tak skutečně stane. Už jen fakt, že to tak je a každý má moc změnit svůj osud, je důvod k pořádné radosti. Co vy na to?