Paradoxy

Paradox je něco, co hlava těžko bere a přitom je to realita. Zde jsou dle mého názoru ty nejzávažnější, nad kterými se zamýšlím… Týkají se našeho zdraví.
Před dvěma dny nám v televizním zpravodajství zástupci lékařů oznámili, že pokud někomu projde očkování proti tetanu, nic se v podstatě neděje. Protilátky máme ještě dlouho po té. To všichni, kdo se tím zabývají, dávno vědí. Sám mám toto očkování propadlé asi 15 let… Co přimělo naši slavnou hygienickou službu k tomuto uklidňujícímu oznámení? Jednoduše to, že protitetanická vakcína z našeho trhu zmizela a není a delší dobu pp nebude dostupná. Takže zjišťujeme, že ji vlastně až tak netřeba. Farmako-byznys je neúprosný. Není v něm místa pro lidskost. A tak se běžně stává (všude na světě), že léčivo či vakcína prostě není. V chudých zemích třetího světa velmi častý jev. Nemáte na to, máte smůlu. Takže přeočkování proti tetanu nepotřebujeme. OK. Pro mě ni nového.

Jedna moje pacientka s leukémií ze strachu, že ji vyhodí z onkocentra a neposkytnou ji pak žádné vyšetření, natož ošetření, tam jednou za čtvrt roku dochází a nechává si píchat speciální chemoterapii. Vůbec ji nepotřebuje, je dlouhodobě bez známky choroby na informační léčbě (homeopatie, autopatie). Tam ji ale opakovaně varují, že bez jejich léku se jí nemoc vrátí. Minule jí však k jejímu překvapení sdělili, že lék je drahý a že jí ho již nemohou aplikovat…a že ho vlastně až tak nepotřebuje. Co si má takový člověk pomyslet o našem zdravotnictví?

Další příklad. Jiná pacientka trpí mnoho let infekcí čelistí. Stomatologové si nevědí rady, dochází do pražského centra pro racionální antibiotickou léčbu. Tam je možnost podávání speciálních, jinak nedostupných antibiotik. Ty se přísně testují na každý jednotlivý případ. Jednoho dne se i ona dozvěděla, že drahé speciální antibiotikum, pro které si tam jezdila, už vlastně nepotřebuje a předepsali jí běžné antibiotikum, které může předepsat praktik třebas v Kašperských horách. Zkrátka není. Basta fidli mydli.

Lékařská komora v těchto dnech pomocí podpisových archů nechutným způsobem zatahuje pacienty do svých tahanic o peníze do zdravotnického systému. Vyhrožuje, že, pokud v něm nebude tolik, kolik požadují, odnesou to právě pacienti. Lékařské péče se sníží. Osobně bych se spíše zamyslel, nad neekonomickým systémem, kdy myšlení lékařů a systém léčby určují farmaceutičtí giganti a moji kolegové si již dávno odložili ambice svého nemocného přivést k plnému zdraví. A tak jenom píší a píší… A peníze odtékají… A málokdo se uzdraví.

Zdravotnický systém je jedním ze systémů, jenž se v pravdivých energiích věku pátého slunce musí rozložit a transformovat. Stejně tak bankovní systém, ekonomický systém i politický systém. Také náboženské systémy. Chce to ještě trochu času a trpělivosti. Kdo si však umí s časem hrát, může již dnes žít ve světě pravdy, přirozenosti a lidskosti.

Nevěřím lékařské komoře, že to s pacienty myslí dobře. Nevěřím farmakologickému průmyslu, že to s nemocnými myslí dobře. Nevěřím bankám, že to se svými klienty myslí dobře. Nevěřím politikům… Nevěřím supermarketům, že hlídají, abychom se neotrávili. Nedávno mi jeden pacient z Budějovic prozradil, že jeho známý, jihočeský farmář, lpící na čistotě a kvalitě svých produktů, neuspěl v jednom supermarketu. Tlačili mu výkupní cenu pod jeho náklady. Kvalita je naprosto nezajímala. Nakonec mu

poradili, aby do svých výrobků přidával různé sračky, a tím se dostane na jejich cenu… Nevěřím Vatikánu ani jiným svatouškům. Věřím v sebe, věřím v Dobro.

Zůstaňte v klidu, beze zloby, ale nenechte si s… na hlavu. Buďte sami sebou. A dočkáme se.

Tomáš Lebenhart