Argentum nitricum

Obědvám s dívkou, studentkou homeopatie i autopatie.  Mezi mangovými sousty indického pokrmu probíráme homeopatii – i když by spíše ladila ayurvéda… nutno mi ale podotknouti, že autopatie se v Indii praktikovala již před tisícemi let – tak jako ayurvéda.

Popisuje mi své pocity, strachy a duševní stavy a shodujeme se na tom, že z hlediska homeopatie potřebuje Argentum nitricum. Dolaďujeme potenci (ne moji ovšemJ) a kombinaci s autopatií plus načasování, atd. Jen pro opáčko: Tato homeopatická informace s dusičnanu stříbrného pomáhá zvládnout stresové situace, chaos mysli, tréma jako prase už týden dopředu, klaustrofobické obavy (výtah, letadlo, most, výšky, dav lidí včetně hlediště v kině, apod.). Typický je akutní problém s chronosem, tedy napětí způsobené nedostatečným časovým prostorem (nevím, kam dřív skočit). Tento lék může pro mnohé být i lékem celostním, osobním, čili konstitučním. Tedy nejen symptomatický či situačním. Pár dnů před tímto indickým obědem v Klatovech se mi svěřila  známá herečka, jež na jevišti nezná trému, že po té, co podstoupila vyšetření magnetickou rezonancí, se jí tak rozjela klaustrofobie, že nedokázala nastoupit do letadla a odletět s manželem k mořeti.

Trochu jsem se zamyslel nad tímto homeopatikem a současností. Inu, zdá se, že jej potřebuje hodně lidí… včetně mne. Zkusím vám popsat situaci, do které se dostávám mezi osmou a devátou hodinou ráno, minimálně jednou týdně.

Nuže před osmou přicházím do své ordinace. Od osmi do půl deváté jsou telefonické dotazy, od pl deváté do devíti pak akutní živé případy. V devět přichází paní asistentka a přicházejí objednaní nemocní. Takto to mám léta nastaveno, je to na mých stránkách a funguje to. Většinou. Stále častěji se tento časosled poněkud naruší a já musím čelit jistému chaosu, který se mi jeví (v časovém i osobním odstupu) jako komický. Tak si představte takové moje ranko: Je za pět osm a já se v ordinaci (pro jistotu) zamykám a otevírám šatní skříň. Boty, džíny, svetr dolů a bílé gatě, bílé ponožky a bílé sandály na sebe. Když se to opravdu „povede“, vypadá to asi takto: Poskakuji u skříně na jedné noze. Jedna noha bosá (v pravé ruce bílá ponožka), džíny na polo svlečeny, takže jedna dolní končetina je ještě odžínovaná, druhá dosud vězí  v botě. V levé ruce přenosné sluchátko pevné linky. „Už třetí den mám průjem, horečku, brala jsem…“. Poskakuji, abych neupadl zamotán do kalhot zaskočen časem a naléhavou prosbou, sestřelen uprostřed převlékání. Radím paní, co dělat, co brát. Do toho zvučné klepání na dveře. Skáču k nim a křičím: „Moment!“, dokončuji hovor a převlek. Jdu odmeknout a všimnu si karmínového blikání tří zpráv na telefonu, do toho melodie z mobilu. S mobilem v jedné ruce a sluchátkem od pevné v ruce druhé, již alespoň dooblečen, chvátám ke dveřím a odemykám a dramaticky gestikuluji: Počkat minutku, hned se vrátím…

Vyřizuji dotaz z mobilu a už zase pevná volá. Konečně vpouštím nedočkavého pacienta a poslouchám jeho plíce, svítím mu do krku… další klepání, další telefony. A to jsem ještě nezapnul notebook a nevlezl do mailové schránky. Kolem půl deváté začínám odpovídat na pár akutních mailových dotazů a slyším z čekárny vřískot nějakého nasraného batolátka. Telefon… Rád bych si ještě odskočil na pány než příjde Ilonka a první objednaný. Poslouchám záznamník. Nesrozumitelná řeč a pak dlouho zvuky z bytu. Další záznam, asi tři dlouhé minuty funění a hovor volající ženy s jinou s někým v bytě ve stylu „Von to tam nikdo nebere…“ Poslední vzklaz je srozumitelný. Někdo se ptá, jak se má objednat. Píšu vzkaz pro Ilonku, aby tam zavolal zpět (asistent své asistentky). No co vám mám povídat. Na ranní energetickou očistu ordinace a modlitbu za dnešní příchozí i sebe mohu klidně zapomenout. Akorát tak stačím zapílit svíčku a tyčinku s bílou šalvějí pro ochranu před zlými duchy… Na klatovské věži odbíjí devátá (osudová) a paní asistentka (malá, snědá, tváře divé…) vchází do dveří. No snad byste tomu nevěřili (Ili odpusť můj poetický záchvat… já když se rozepíšu… vidím výjevy

Tak to je přesně situace jak vyšitá pro první pomoc Argentem nitricem. Neříkejte mi, že tyto situace důvěrně neznáte. Nebo aspoň z vyprávění nebo filmu… tak vzpomeňte tohoto homeopatického prostředku, mohl by se tu a tam hodit. Někomu možná 3x denně. Přeji hezký den, klid mysli a slunce v duši…

Tomáš Lebenhart